Na jihovýchodě Asie, kde se nad tropickými pralesy neustále chvěje horký vzduch, a sluneční paprsky se odráží ve smaragdových vlnách, leží Thajsko. Země Siamu, kde se tradice, víra a rodina staly základními kameny nové moderní civilizace. Země, která nese jméno Svobodná a také země, která svobodná skutečně je a vždy byla. Na severu jsou vysoké hory a úrodná údolí s rýžovými plantážemi, kde v malých vesnicích žije několik domorodých kmenů. Vnitrozemí je plné chrámů, staletých památek a starobylých měst schovaných uprostřed milionových metropolí. A jih patří vápencovým mogotům, které se tyčí na pobřeží jako strážné věže, rybářským vesnicím a písečným plážím.
Thajsko je proslulé tropickými ostrovy, které jsou opravdovým rájem. Většina turistů navštěvujících tuto zemi, jede právě sem. Ostrovy jsou zároveň i národní parky, plné rozmanité flory. Byla by však škoda, se v Thajsku válet jen u moře a nepodívat se dále do vnitrozemí. Tady se můžete projet na slonu džunglí, pozorovat ptáky, vodopády, nebo se jen procházet mezi rozkvetlými orchidejemi. Navštívit buddhistické chrámy, nebo objevovat ruch Asijského velkoměsta s tolik proslulým nočním životem.
Jednou, když zemětřesení zbořilo chrám, v rozvalinách zůstala ležet neporušená hliněná socha Buddhy. Thajci to považovali za zázrak, a pro nový národní symbol postavili novou svatyni. Ale Buddha se, i přes veškerou snahu mnichů, začal drolit. Když veškerá hlína odpadla, na oltáři zůstal sedět, trochu zaprášený, Smaragdový Buddha (66cm vysoká socha z jednoho kusu nefritu) ……. Dnes je tato socha prohlášena za nejposvátnější symbol královské říše. Byl převezen do svého vlastního velkolepého chrámu (Wat Phra Kaeo) v královském paláci. Thajci mu oblékli zlaté roucho a opklopili ho drahokamy. Třikrát do roka u něj můžete vidět krále Bhumibola provádějícího slavnostní obřady období dešťů, sucha a zimy.